Lásku si nekoupíš aneb nepij Magdaléniny lektvary

9. srpna 2008 v 0:52 | Freya-Idun |  Mé básničky
autor: Lucka Zušťáková a Lucka Kloboučková

Hrají:

Magdaléna - Lucka Zušťáková
Flora - Lucie Kloboučková
Eleonora - Martina Heroldová
Eufrozina - Pavla Suchá
Josífek - Jiří Černý
Biskup Vilém - Filip Hrdina

Scéna

Magdaléna shání Floru: ,,Kde je", podívá se na věžní hodiny; už tady přece dávno měla být! No lidičky, podívejte se kolik je hodin. Pane, neviděl jste tady někde takovou malou, dlouhovlasou ženskou, co pořád někde pobíhá s košíkem? Ne?"
Flora volá: "Magdaléno, kde jsi? Já tě nevidím, je tu moc lidí."
Magdaléna si sedne a zanaříká: "Bylinky, máte bylinky, nemáte? Né!" a usíná.
Flora ji plácne do zad: ,,Nespi!"
Magdaléna: ,,No kde jsi, jsem tu málem vynesla spaní, už se mi o těch bylinkách zdálo".
Flora: ,,Tomu neuvěříš, už se otáčím, že odejdu z lesa, když najednou spatřím ocún, který tak dlouho sháním, no včera v noci v lese jsem ho nenašla, páč byla taková tma, že jsem neviděla ani vlastní voči a hned vedle jsem našla rulík zlomocný. Tak jsem to čapla…."
Magdaléna se na ni zamyšleně a nepřítomně dívá.
Flora: "Vždyť ty mě neposloucháš!"
Magdaléna: ,,Ale poslouchám, jen přemýšlím, kam se poděl ten tvůj šátek"
Flora: ,,Cože?", osopí se na lidi: ,,Koukejte mi ten šátek vrátit, já vím, že ho tu z vás někdo má! Ty ho máš, kouká ti z kalhot, aha, to je něco jiného. Vraťte mi ten šátek nebo za sebe neručím!!!"
Přichází Eufrozina.
Eufrozina (opovržlivě): ,,Myslíš tenhle hadr? No fuj!"
Flora (rozzuřená): ,,Jakej hadr? To je šátek od mýho Josífka!" a zasní se.
Eufrozina: ,,Josífka?"
Magdaléna: ,,To je ten otrávenej?" (Flora ji varuje pohledem) ,,Eh, tím Jelzinem, ty si to nepamatuješ?" (Flora má v očích plamen) ,,Teda polívkou" (Flora jí vyhrožuje pěstí) ,,Eh, to byl jinej, vlastně se to ani nestalo, viď."
Eufrozina (uštěpačným tonem): ,,A kde toho Josífka máš?"
Přichází Eleonora.
Eleonora (koketným tonem): ,,Josífka? Kterého myslíte? Toho ze sámošky nebo ze zámku? No já bych ho klidně zachránila." Chichotá se.
Flora se zatváří vražedně.
Flora (rozzuřeně): Kliďte se odtud, vy dvě nádhery, nebo vám do chřtánu nacpu celý rulík!"
Eufrozina: "Ó?"
Eleonora: ,,Co tó?"
Magdaléna: ,,Děvčata, ještě neodcházejte. Mám tu dva lektvárky, pro vás. Podívejte." a začne vytahovat flakónky s lektvary. ,,Tady je lektvar štěstí - co vám splní každé přání…
Eufrozina a Eleonora na sebe: ,,Ó?"
Magdaléna bokem na Floru: ,,S výjimkou 90%, hihi".
Eufrozina: ,,Ehm a Redbull nemáte?"
Magdaléna: ,,Áno" a jde pro něj, ale záhy zjistí, že tam není ani kapka: ,,Eh, no, došel."
Flora (škodolibě): ,,No není, viď."
Eufrozina: ,,Tsss."
Eleonora: ,,A co ten druhý lektvar?"
Magdaléna: ,,To je lektvar lásky, přivoláš jím k sobě, koho jen budeš chtít a - "
Flora ji přeruší: ,,Třeba upíra, když je to upíří krev".
Eufrozina a Eleonora zalapají po dechu.
Magdaléna: ,,Děvčata, Flora je jen zatrpklá ztrátou Josífka, nebojte je to jen zdravá šťáva z rulíku zlomocného."
Obě: ,,Ó?"
Flora (hraně): ,,To je taková jedna móc zdravá bylina" a v duchu se chechtá.
Eufrozina: ,,Já chci ten červený lektvar…"
Eleonora: ,,Já také. Má hezkou barvu. Červená je přeci barva mých oblíbených šatů."
Eufrozina: ,,Ale sestřičko, to jsou moje šaty!"
Eleonora: ,,A nejsou, jsou moje."
A obě se hádají. Magdaléna jim zatím nalévá lektvar.
V dáli obě sestry uvidí biskupa Viléma a jejich mysl se stočí na něj.
Biskup Vilém zdraví: ,,Bůh s tebou a s tebou a s tebou taky…"
Sestry už dopily lektvar.
Magdaléna: ,,Děvčata, zapomněla jsem vám říct, že když budete pít ten lektvar, tak musíte myslet na toho, koho chcete a ne, koho vidíte."
Obě sestry se na sebe zhrozeně zašklebí. Flora se škodolibě zachichotá.
Biskup Vilém stále zdraví všechny okolo: ,,Bůh s tebou a tebou taky. Á, bůh s vámi děvčata. Máte pivo?"
Magdaléna: ,,Odpusť Viléme, máme jen polévku pro našeho pana krále -
Flora ji přeruší: ,,No jistě, krále, to je mi tedy pěkný král, když sem zavítá jedou za uherský rok!"
Magdaléna: ,,Ále, pan král je pan král. Zpět k věci - v té polévce chybí ještě jedna věc - věc darovaná z pravé lásky."
Magdaléna pohlédne na Floru a Flora se zhrozí a než stačí protestovat, uzme jí šátek, co má za pasem a vhodí do polévky.
Flora se snaží o svůj šátek bojovat: ,,Vrať mi ten šátek!!!!!"
Biskup Vilém se vloží do sporu: ,,Děvčata, přece se nebudete prát o takový kus hadru."
Flora uraženě kapituluje a umučeně se posadí na zem a smutně kouká.
Magdaléna: ,,Dáš si tedy?" a ukáže na polévku.
Biskup Vilém: ,,Nějak mě přešel hlad i chuť."
Magdaléna: ,,No jak chceš ale nevíš o co přicházíš!"
Flora (nasupeně se zvedne ze země): ,,Nevím, o co přichází on, ale vím, že já jsem přišla o svůj dar z lásky."
Nikdo si jí však nevšímá.
Flora: ,,Zase mě nikdo neposlouchá, ach jo" a zůstane stát u kmene stromu.
Biskup Vilém: ,,A copak to tu máme za krásnou společnost?"
Flora: ,,No to je mi tedy krásná společnost, pf" a odfrkne. ,,Jedna horší než druhá!"
Sestry: ,,Tsss!"
Biskup Vilém: ,,Ale Floro, jsou tak krásné. Přeci by nemohly být zlé."
Magdaléna se baví a přitočí se k Floře: ,,Zdá se, že lektvar zabral na biskupa."
Flora: ,,Nu, to je také dobře, Josífka bych jim nedala!"
Eleonora: ,,Já nevím, co je na mně špatného, jsem krásná ,milá ,vtipná. Co by za mně dal nějaký král."
Eufrozina: ,,Ty by si mohla mít leda tak biskupa!!, hahaha, jelikož já jsem prvorozená a krásná"
Mezitím Magdaléna a Flora pobaveně hádku sledují.
Biskup Vilém: ,,Cože biskupa?? To já bych rád."
Nikdo ho ale neposlouchá a sestry se hádají dál: ,,Tss, a ty leda Flořina Josefa" a vyplázne na ní jazyk.
Flora: ,,No, no, no. Josífka by neměla ani jedna z vás, protože je můj!" a udělá varovné gesto, až sestry zamrazí.
Biskup Vilém: ,,Ano Floro, to jistě, správně. A vy, dámy jste obě krásné! A to říkám jako že je bůh nade mnou!" a pomodlí se.
Najednou Magdaléna vystoupí dopředu a řekne: ,,Lidičky, poslouchejte, mám vidinu. Někoho vidím."
Z dáli se ozývá zpěv Josífka.
Magdaléna: ,,Ano, je to Josífek."
Flora: ,,O?" a málem omdlévá.
Flora přiběhne k Josífkovi: ,,Josífku."
Josífek: ,,My se známe?"
Flora nemůže uvěřit svým očím.
Eufrozina: ,,To je přeci tvoje Florinka" a chichotá se.
Flora se urazí a otočí se a jde si sednout.
Josífek se snaží vzpomenout si. Mezitím se k němu přitočí Eleonora.
Eleonora: ,,Já jsem Eleonora, těší mě" a podá mu ruku k políbení, ale on jí pouze rukou potřese a stále se snaží přemýšlet, kdo Flora je.
Eleonora: ,,Ty burane!"
Josífek jen nevzrušeně mávne rukou.
Flora se vrhne k polévce a vytáhne mokrý šátek a ukáže ho Josífkovi: ,,Poznáváš?"
Josífek (radostně): ,,Jé, to je můj šátek, dej mi ho."
Leč Flora se brání a na pomoc přiskočí Magdaléna: ,,No to teda ne, potřebuju si ho vyvařit."
Josífek: "Já chci jen svůj šátek!"
Flora nevydrží a rozpláče se: ,,On si mě nepamatuje."
Magdaléna přiskočí na pomoc a vytáhne nůž směrem k Josífkovi. Josífek má v očích zděšení.
Josífek: ,,Ano, už si vzpomínám, Floro. Hlavně to dej pryč!"
Flora je spokojena a přiběhne k Josífkovi: ,,A pamatuješ, jak si o mně skládal básně? A jak jsme seděli u rybníčka?"
Josífek: ,,Eh, matně."
Flora se zmateně podívá na Magdalénu, jakože potřebuje radu.
Magdaléna pochopí a vytáhne báseň z kapsy a čte: Flora, Flora, Flora každou horu zdolá! O má milá Flora, hodně toho zvorá. A přece na mě volá moje zlatá Flora.
Biskup Vilém: ,,Ježíši, jaký blázen to napsal?"
Josífek: ,,No to bych taky rád věděl, že by tady dámy, nebo ty biskupe?"
Flora: ,,Josefe, tos napsal ty, slyšíš mě? Ty!!!" a začne ho mlátit papírem s básničkou.
Magdaléna: ,,Jo tak ty si to nepamatuješ? No, my ti to připomeneme!"
A tak Magdaléna začne zpívat píseň o Floře:
  • Flora je dívka, která žije v městě Kadani.
    S jasnýma očima a řečmi králi navzdory.
    Sousedé o ní říkají, že dost bylinek zná a že pro ránu nejde dál, ne dál nežli je práh.
Pak začnou zpívat Eufrozina s Eleonorou:
  • Pořád si na někoho tu svou pusu otvírá a nás dvě si vážně v jednom kuse dobírá.
    Josífek sem, Josífek tam, jen na něho myslí.
    Ale my jí ho seberem, jo, to brzy zjistí.
Josífek si konečně vzpomene, kdo Flora je, a tak začne zpívat s biskupem:
  • Flora je krásná dívka, avšak s tvrdou povahou.
    Nikdo by neuhodl, co je její zábavou.
    Ženské si o ní povídají, že se nemodlí a že má ráda bylinky a svoje pohodlí.
Nakonec vystoupí Flora:
  • Já jsem ta bylinářka, kořenářka vážená.
    Po denní práci jsem vždy maximálně zmožená.
    Josífek nepřichází rok co rok, zoufalá již jsem.
    A teď dělá, že mě nepozná, no tak si ho čerte vem!
Po písničce Josífek obejme Floru: ,,Florinko".
Eleonora: ,,To je sice hezké, ale je mi nějak zle…"
Eufrozina: "Mně taky."
Obě dvě se sklátí k zemi. Jednu chytí Josífek a druhou chytí biskup Vilém.
Flora vezme polévku pokropí děvčata a Magdaléna přitom říká jakési zaříkadlo.
Děvčata se probudí, Magdaléna vezme za ruku biskupa a Flora Josífka. Sestry se vydají na opačnou strany se svým: Tsss!
KONEC
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se vám tento scénář?

Ano, moc hezké a nápadité 81.3% (13)
Nic moc 0% (0)
Ne, nelíbí 18.8% (3)

Komentáře

1 Lůůůca Lůůůca | 9. srpna 2008 v 0:56 | Reagovat

Tenhleten textík nemá chybu taky jsme se snažily už se těším až to podáme to reálu!

2 Freya-Idun Freya-Idun | 9. srpna 2008 v 0:58 | Reagovat

Lucí, až to zahrajem a natočíme, bude to pecka, tím jsem si jistá a aspoň budeme mít památku na společný chvilky:)

3 Lenik Lenik | E-mail | 10. srpna 2008 v 14:01 | Reagovat

ty jo, to je fakt senzačni...:-))) a taky

to pěkný a líbí se mi to

4 Marťa-Týna Marťa-Týna | 18. srpna 2008 v 21:04 | Reagovat

j to super, těšim se až to budeme hrát, jste šikovný holky

5 Známý anonym Známý anonym | 31. srpna 2008 v 22:34 | Reagovat

Inu, scénář nápaditý a vtipný,leč ještě nějaké drobnosti by se tam dali dodat,aby vtip a jiskra jen z toho sršela. Mimochodem už jsem to probíral ze scénaristkou..;o))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama