Dobromysl obecná

9. srpna 2008 v 12:50 | Freya-Idun |  Léčivé byliny

Dobromysl obecná (Origanum vulgare L.)

Lidové názvy: voněkras, červená lebeda, mysl domácí
Popis: Je to 20 - 50 cm vysoká vytrvalá bylina s dřevnatým výběžkatým oddenkem, ze kterého vyhání tuhé, temně zelené až hnědočervené, lysé, pyřité až vlnaté prýty s přisedlými siličnými žlázkami. Lodyhy jsou vystoupavé až vzpřímené, čtyřhranné, nahoře vstřícně větvené, se vstřícnými, krátce řapíkatými, vejčitými, celokrajnými až vroubkovanými listy.Květenství tvoři chocholičnatá lata z hlávek.
Květy jsou obojaké nebo jen samostatné rostliny, souměrné, kromě pestíku pětičetné, se srostlými obaly, krátce stopkaté, vyrůstají z úžlabí přisedlých, lysých a vejčitých listenů. Kalich je zvonkovitý, s 13 vyniklými žilkami, pětizubý, s trubkou v jícnu dlouze vousatou.
Koruna je dvoupyská, světle karmínová až masově červená, s horním pyskem přímým a dolním sehnutým. Tyčinky jsou dvoumocné a z koruny vyniklé. Plodem jsou 4 podlouhle vejcovité, hladké, hnědé tvrdky. Kvete od července do září.
Výskyt: Je dost hojná na výslunných stráních, suchých loukách, ve světlých křovinách, na mýtinách, ale i zastíněných místech a druhotných stanovištích (např. silniční a železniční náspy) z nížiny do hor. Vyhovují jí hlavně teplejší oblasti. Roste v mírném pásu Eurasie (na jihu převážně v horách), na jih do Himaláje a na východ do střední Sibiře. Do Číny a Severní Ameriky byla zavlečena.
Využití: Z dobromysli se průmyslově destiluje silice, využívaná v potravinářství a kosmetice, hlavně v mydlářství.
Čerstvá i suchá nať je důležité koření, hlavně v italské a francouzské kuchyni. Je součástí některých koření kari a kořenných směsí do speciálních uzenin.
Je to vhodná medonosná rostlina, z její natě se dá získat i trvanlivé hnědočervené barvivo, kterým se dříve barvila vlna.
POZOR: Nezkušení sběrači by si mohli dobromysli splést například s mateřídouškou, majoránkou nebo tymiánem.

Sběr pro léčivé účinky

Nejvíce léčivé účinky poskytuje nať z dobromysli.
Obsahové látky: Účinnou látkou je silice - látky fenolické povahy, hlavně tymol a karvakrol, jejichž množství se v silici podle původu drogy dosti mění. Kromě toho je v silici směs mono- a seskviterpenických uhlovodíků a kyslíkatých látek. Mimo silici je v droze ještě malé množství horčin a třislovin (hlavně tanin), z doprovodných látek hlavně organické kyseliny.
Sběr a sušení: Sbírá se kvetoucí nať, nejlépe při slunečném počasí v červenci a srpnu. Doporučuje se i sběr krátce před květem. Suší se ve svazečcích ve stínu nebo umělým teplem při teplotách do 40 °C. Správně usušená droga je tmavozelená, s fialovými květy nebo dílčími květenstvími, voní příjemně a chutná hořce kořenně, na jazyku zanechává stahující pocit.
Použití: Lékaři ji předpisují jen v různých čajových směsích určených k léčbě zažívacích potíží nebo pro zlepšení chuti některých čajů. Silice působí také dezinfekčně a poměrně často se používá ještě v lidovém léčitelství ve formě mastí proti svědění a rýmě. Protizánětlivý účinek drogy se uplatňuje při chorobách horních cest dýchacích.
V lékařství se dnes předepisuje v nálevu samotná nebo v čajových směsích při zažívacích potížích, nechutenství, žaludeční a jiné neuróze, pro zlepšení střevní peristaltiky, při zánětu průdušek, kašli, revmatismu, neuralgiích, průvodních potížích z onemocněni nachlazením, neurosexuálních poruchách apod.
Podle přírodních lékařů je vhodným specifickým lékem pro uklidnění, protože prý plně nahradí kozlíkové kapky nebo výtažek z chmele.
Zevně se uplatňuje jako protizánětlivé kloktadlo, k inhalacím, do posilujících koupelí a jako prostředek proti lišeji a jiným kožním infekcím.
Kdysi se dobromysl používala už ve starém Egyptě a ve středověku jako lék proti nervovým křečím, různým bolestem a vykuřovala se jí obydlí, aby tam vládla spokojenost. Ve středověku byla dobromysl řazena mezi byliny, chránící před "zlou mocí".
Vedlejší účinky: U málo odolných pacientů by mohlo neuvážené velké dávkování způsobit podráždění ledvin.
Podobné použití v lidovém léčitelství má mateřídouška obecná, která je dnes obecně známější.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenik Lenik | E-mail | 10. srpna 2008 v 13:51 | Reagovat

no musím říct že je to prostě bezvadný...moc se mi to líbí!!!

2 Jitka Jitka | Web | 9. srpna 2014 v 12:28 | Reagovat

Díky za článek!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama